Proč tato témata?
Říjnové první zasedání celosvětové fáze Synody o synodalitě vytvořilo pracovní dokument, který bude výchozím textem závěrečného zasedání v říjnu 2024. Sekretariát synody vybral 7 témat z tohoto pracovního dokumentu, které se mají vrátit do diecézí k dalšímu rozlišování.
Níže je uvedeno 7 témat. U každého tématu jsou definovány cílové skupiny Božího lidu, které mohou k danému tématu vytvořit synodální skupinku.
Jelikož jsou témata obsáhlá, diecézní synodální tým spolu s o. biskupem vybral u každého tématu klíčovou otázku, která má být debatována.
Podívejte se na vybrané téma ze souhrnné zprávy ve světle následujících otázek:
- Jak zapojit každého pokřtěného do poslání církve?
- Co v této oblasti žijeme? Jaké zkušenosti můžeme v této oblasti nabídnout?
7 TÉMAT K DISKUZI
Téma 1: Církev je poslání
kněží, lektoři, společenství mladých lidí, manželské páry, pracovníci center pro rodinu a pro mládež v děkanátech
„Potřebujeme větší kreativitu při vytváření služeb podle potřeb místních církví, a zejména při zapojení mladých lidí. Lze uvažovat o dalším rozšíření odpovědností přidělených stávající službě lektora, která se již nyní neomezuje jen na působení při liturgii. Mohla by se tak z ní plněji stát služba Božímu slovu, která by ve vhodných kontextech mohla zahrnovat také kázání. Může se rovněž prozkoumat možnost ustanovení služby přidělené manželským párům, které by se věnovaly podpoře rodinného života a doprovázení lidí připravujících se na svátost manželství.“ (Část II/kap.8)
Téma 2: Ženy v životě a poslání církve
společenství žen, společenství Modlitby matek, řeholnice, pracovnice center pro rodinu v děkanátech, společenství mladých lidí
„Církve po celém světě vyjádřily jasnou žádost, aby aktivní přínos žen došel uznání a docenění a aby ve všech oblastech života a poslání církve vzrostla jejich pastorační zodpovědnost. Jak může církev do stávajících úloh a služeb zapojit více žen, aby se lépe projevily dary a charismata všech a aby lépe reagovaly na pastorační potřeby? A pokud jsou zapotřebí nové služby, kdo je má rozlišovat, na jakých úrovních a jakým způsobem?“ (Část II/kap.9)
Téma 3: Zasvěcený život a laická sdružení a hnutí: charismatické znamení
charismatická hnutí, řeholníci, terciáři, zasvěcené panny
„Je třeba rozvíjet způsob, jak zasvěcený život i laická sdružení, církevní hnutí a nová společenství mohou svá charismata vkládat do služeb společenství a misijního poslání místních církví (diecézí, farností), a přispívat tak k rozvoji stávajících cest ke svatosti o prorockou přítomnost. Je např. možné vytvořit na rovině diecézí poradní orgán k setkávání a diskuzi zástupců řeholních a laických sdružení tak, aby se podpořily trvalé vztahy mezi jejich životem a posláním a životem a posláním místních církví?“ (Část II/kap.10)
Téma 4: Jáhni a kněží v synodální církvi
trvalí jáhni, kněží, pastorační rady, pastorační asistenti
„Zásadní význam pro to, abychom mohli pokročit v budování synodální církve, má transparentnost a kultura odpovědnosti. Žádáme místní církve, aby stanovily procesy a struktury, které umožní pravidelně prověřovat, jak zodpovědně se kněží a jáhni chovají při výkonu své služby. Východiskem pro tuto práci mohou být stávající instituce, jako jsou participativní orgány (např. pastorační rady farností) nebo pastorační návštěvy, přičemž je třeba dbát na zapojení společenství. Tyto formy je třeba přizpůsobit místním podmínkám a různým kulturám, aby nefungovaly jen jako překážka nebo byrokratická zátěž. Rozlišování, jaký druh procesu je zapotřebí, lze podle úvahy provádět na regionální nebo kontinentální úrovni.“ (Část II/ kap.11)
Téma 5: Biskup v církevním společenství
ekonomické rady farnosti, pastorační rady farnosti, křesťanští podnikatelé (Kompas, Teovia), ekonomická rada diecéze
„Formou, která má být ještě právně definována, je třeba zavést struktury a postupy pro pravidelnou kontrolu činnosti biskupa, a to s ohledem na styl jeho autority, ekonomickou správu diecézního majetku a fungování participativních orgánů i ochranu před všemi možnými druhy zneužití. Kultura zodpovědnosti je nedílnou součástí synodální církve, která podporuje spoluzodpovědnost a také ochranu před zneužíváním.“ (Část II, kap. 12)
Téma 6: Církev která naslouchá a doprovází
malá společenství, společenství mladých lidí, studentská hnutí, charitní pracovníci, nemocniční kaplani, Centrum pro mládež
„Co by se mělo změnit, aby ti, kteří se cítí vyloučeni, zakoušeli církev jako přívětivější? Naslouchání a doprovázení nejsou jen činnost jednotlivců, ale forma působení celé církve. Musí se proto pro ně najít prostor v rámci života křesťanských společenství na různých úrovních, aby se duchovní doprovázení plně využívalo. Synodální církev musí být církví naslouchající, a tento závazek je třeba převést do praxe.“ (Část III, kap. 16)
Téma 7: Struktury spoluúčasti
malá společenství, pastorační rady farností, charismatická hnutí, studentská hnutí, církevní školy
„Synodalita roste tehdy, když se každý člen zapojuje do procesů a rozhodování o poslání církve.
A proto je třeba se ptát, jak můžeme propojit poradní a rozhodovací aspekty synodality věřících v konkrétních společenstvích? Jak lze vzhledem k rozmanitosti charismatických a služebných darů Božího lidu na rovině společenství (farností) integrovat úkoly poradenství, rozlišování a rozhodování prostřednictvím farních rad ale i mimo ně?“ (Část III, Kap. 18)